Vzteklina

Vzteklina u psa – příznaky, projevy a léčba. Funguje povinné očkování proti vzteklině?

Vzteklina kdysi ve světě patřila mezi prudce rozšířená virová onemocnění. Představovala nebezpečí pro různé druhy savců, včetně psů i lidí. Dnes je díky účinné vakcinaci vzteklina relativně vzácně vyskytujícím se onemocněním. Častěji se již vyskytuje jen u divokých zvířat. Dodnes se však jedná v případě nákazy o smrtelné onemocnění, jehož charakter je nebezpečný pro psy i člověka. Ojediněle se případ vztekliny u psích jedinců objeví i na našem území. Vzteklina u psa může mít různé příznaky podle typu onemocnění a fáze, ve které se aktuálně nachází. Co je vzteklina za onemocnění? Jak se přenáší vzteklina? Je očkování proti vzteklině účinné?

Publikované: 09.01.2024
Aktualizované: 09.01.2024
Obsah článku:

Tak jako jiná onemocnění u psů, i vzteklina má své typické symptomy, charakteristiky a průběh. Jedná se o virové onemocnění, které se vyskytuje napříč kontinenty a zeměmi. Například v Africe a Asii jsou hlavními přenašeči vztekliny stále toulaví psi. Důvodem je nedostatečná vakcinační ochrana. V Evropě je toto onemocnění nejvíce přenášeno liškami, v Severní Americe jsou potenciálními přenašeči kromě lišky také skunci, kojoti, netopýři nebo mývalové. U psa představuje nákaza vzteklinou neléčitelný stav. To, jak se projevuje vzteklina u psa, ovšem nemusí být vždy identické. Existuje totiž několik forem vztekliny.

Vzteklina – charakteristika onemocnění

Obecně patří vzteklina k nejnebezpečnějším virovým onemocněním, které postihuje savce – teplokrevné živočichy. Primárně se vzteklina spojuje se psy, avšak původci a přenašeči je především divoká zvěř – lišky, skunci, mývalové, kojoti, netopýři a jiné. To, že je vzteklina infekční onemocnění (nebezpečné i pro člověka) prokázal v roce 1804 Georg G. Zinke experimentální nákazou zdravého psa slinami nakaženého psa.

Onemocnění je přenosné ze zvířete na člověka. Virus má typické příznaky, které jsou charakteristické pro konkrétní formu vztekliny. Existuje totiž známá zuřivá forma vztekliny a tichá forma vztekliny. Virus vztekliny infikuje centrální nervový systém, v důsledku čehož dochází ke změnám chování u psa a projevují se typické symptomy. Po nákaze se postupně přes nervovou soustavu dostává virus vztekliny do mozku jedince, kde se dále rozmnožuje i do slinných žláz. Virus ve slinách setrvává jen určitou dobu, tehdy je jedinec infekční. Po vypuknutí nákazy a průběhu onemocnění je vzteklina u psa smrtelná. Nejvyšší riziko představuje riziko nákazy u loveckých psů, u kterých je vyšší pravděpodobnost přijít do kontaktu s nakaženou divokou zvěří.

Vzteklina – charakteristika onemocnění

Jak se přenáší vzteklina?

Vzteklina se přenáší prostřednictvím slin – kousnutím zdravého jedince nakaženým jedincem. Přenos je možný i v případě, že se infikované sliny dostanou do otevřené rány (např. při olizování). V ráně po krátkou dobu virus setrvá, než se rozmnoží a začne šířit, a dále množit. Platí, že čím blíže k mozku došlo k infekci, tím je inkubační doba kratší. Dochází tak k rychlejšímu šíření nákazy a výskytu příznaků. Také závisí na množství infekčních látek, které se do rány dostaly při infikování. Pes bývá infekční již 3–5 dní od nákazy. Inkubační doba, ve které se začnou objevovat u psa příznaky vztekliny, se zpravidla pohybuje na úrovni 10 dní až 4 týdnů. Časté jsou případy, při kterých se klinické příznaky začnou objevovat až po 4 či 12 měsících. Inkubační doba tak může být variabilní.

Vzteklina u psa – příznaky a průběh

Klinické příznaky vztekliny a její projevy lze rozdělit podle dvou forem tohoto onemocnění, přičemž každá forma má své fáze. Existuje zuřivá forma vztekliny nebo tichá (nemá) forma vztekliny. Představa o zuřivém a agresivním psovi během vztekliny tak nejednou může být ne úplně správná.

Diagnostika se nejčastěji provádí testem – odběrem krve (v případě, že byl pes proti vzteklině očkován). Tím se zjistí hladina protilátek v těle. Pokud je přítomnost protilátek nedostatečná, jediným řešením je eutanazie. Veterinář je zároveň povinen informovat příslušné orgány. Existují také testy ze slin, které však nejsou příliš preferovány. Speciální test na vzteklinu se provádí vyšetřením mozkové tkáně mrtvého zvířete, kterým se prokáže, zda se nachází nákaza přímo ve tkáních jedince. Diagnostikou se musí vyloučit jiná onemocnění, která by se mohla projevovat podobnými příznaky.

Vzteklina u psa – příznaky

Zuřivá forma vztekliny

Rozděluje se na tři fáze. V první fáziprodromální dochází ke změnám chování. Pes se chová apaticky, depresivně, neprojevuje žádný zájem o majitele a jeho příkazy. Přestává poznávat i známé lidi, skrývá se. Naopak, pes, který byl dosud nepřátelský, může být najednou důvěřivější než kdy jindy. Ve druhé fázi – excitační se při zuřivé formě vztekliny stává pes podrážděným, agresivním a přehnaně reaguje na běžné stimuly, jako světlo, dotek či křik. Postupně pes může začít napadat jiná zvířata nebo lidi. Jedním z projevů je i požírání nejedlých předmětů.

Poslední, třetí fáze je paralytická. V tomto stadiu se začíná objevovat stále více kývající chůze a postupně dochází ke zhoršení hybnosti a úplné paralýze v důsledku poškození centrální nervové soustavy. Pes neovládá svůj pohyb ani močový měchýř. Zvyšuje se produkce slin, pes dychčí a nedokáže polykat. Pes následně umírá – zadusí se nebo dojde k selhání orgánů.

Tichá forma vztekliny

Jak se projevuje vzteklina v tiché formě? Má projevy shodné první a poslední stadium se zuřivou formou, přičemž excitační fáze není natolik výrazná nebo zcela absentuje. Právě v poslední paralytické fázi dochází také k výrazné tvorbě slin, což vede ke vzniku pěny kolem úst. V posledním stadiu se u psů objevují problémy s dýcháním a polykáním. Dochází k poklesu čelisti, nervový systém nefunguje a pes neovládá své pohyby, je paralyzován, těžko polyká a může docházet k deformacím obličeje. I tato forma vztekliny končí smrtí zvířete. Uvádí se, že právě nemá – tichá forma vztekliny se u psů celosvětově vyskytuje častěji než zuřivá – agresivní.

Tichá forma vztekliny

Očkování proti vzteklině a léčba

Vakcinace psa proti vzteklině je povinná ze zákona. Samotná vakcinace psů proti vzteklině představuje jedinou ověřenou formu ochrany psů před nákazou tímto onemocněním. Jde zároveň o preventivní opatření, které sice nepředstavuje 100procentní ochranu, ale ve významné míře snižuje riziko nákazy a šíření vztekliny. První očkování proti vzteklině by měl podstoupit každý pes od ve věku 12 týdnů. Ze zákona musí být očkován proti vzteklině každý pes starší 6 měsíců. Přeočkování probíhá jednou ročně, případně veterinář určí očkovací schéma podle použité vakcinační látky.

Cena očkování psa proti vzteklině se u veterinářů pohybuje na úrovni 200 až 600 Kč. Moderní vakcíny proti vzteklině jsou vysoce efektivní, čehož důkazem je i rapidní snížení výskytu vztekliny v regionech, kde jsou psi očkováni. Pro psa s vzteklinou neexistuje žádná účinná léčba a pokud se potvrdí výskyt vztekliny, zvíře je třeba usmrtit (eutanázovat).

Nejčastější otázky – FAQ

Vzteklina je virové onemocnění, které i díky účinnému očkování psů v našem regionu téměř úplně vymizelo a ročně se objevují jen jednotky případů. Vzteklina u psa však představuje fatální následky a neexistuje žádná účinná léčba. Co je to vzteklina? Jaké má vzteklina projevy? Zabírá očkování psa proti vzteklině? Vše důležité naleznete v našem článku. Máte-li zkušenost s vzteklinou u psů, dejte nám vědět v komentářích. Budeme rádi za vaše názory či doporučení.

Klinické příznaky vztekliny lze rozdělit do tří stadií. První prodromální fáze je typická změnou chování u psa. Nejčastěji se pes stává plachým, skrývá se před lidmi, nereaguje na povely, je apatický, neklidný a nervózní. Naopak, někteří nedůvěřiví psi se stávají přehnaně přítulnými. V excitační fázi se začínají projevovat záchvaty agresivity, zvíře útočí na jiná zvířata nebo lidi. Typické je požírání různých nejedlých předmětů. Ve třetí paralytické fázi dochází k ochrnutí, zhoršení hybnosti končetin, problémům s polykáním či dýcháním. Pes neovládá svůj pohyb, není schopen dýchat až nakonec umírá.

Vzteklina se přenáší kousnutím nebo slinami. Vzteklinu přenáší nakažený savec. Rizikem je také, pokud se sliny nakaženého zvířete dostanou do otevřené rány. Inkubační doba u psů po nákaze je přibližně 10 dní až 31 dní. V některých případech však k projevům příznaků dochází řádově až po měsících od nákazy. Záleží na množství infekčních látek, které se do organismu dostaly a také rozsahu infekce. Čím blíže k mozku došlo k infikování, tím je průběh onemocnění rychlejší.

Očkování psa proti vzteklině je ze zákona povinné. První očkování proti vzteklině by měl pes podstoupit od 12. týdne věku. Následně k přeočkování, podle schématu daného vakcinačního preparátu, dochází každé 1 až 3 roky. Každá vakcinace je zaznamenána do očkovacího průkazu daného zvířete.

Ano, vzteklina je virové onemocnění, které napadá nervový systém savců a je přenosná i ze zvířete na člověka. Na člověka se přenáší také slinami, např. při kousnutí nakaženým zvířetem. Zatímco u zvířete je v každém případě prognózována smrt, u člověka je při včasné diagnostice možná terapie. Pokud je infekce včas odhalena, pacient dostává sérii vakcín proti vzteklině, aby si tělo vytvořilo účinné protilátky. Ti, kteří proti vzteklině nebyli očkováni, dostávají v injekční podobě imunoglobulin a až následně se přistoupí k postexpoziční terapii vakcínami proti vzteklině. Tím se přeruší postup onemocnění. Tento postup platí i v případě, kdy byl člověk kousnut divokým zvířetem a není možné zjistit jeho případnou infikovanost.


Ďalšie články z kategórie Zdraví

Vaše hodnocení:
(92%)