Sibiřská kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví

Svůj původ má tato dravá šelma v Rusku. Její původ je v kavkazských divokých kočkách. Srst má tři vrstvy, díky čemuž jí zima nepřekáží. Kdysi toto plemeno mělo název sibiřská lesní kočka, ale pro odlišení od norské lesní kočky se přívlastek lesní vypustil.

Povaha

Její povaha je velmi tolerantní i živelná zároveň. Tento kočičí obr je přítulný, přátelský a věrný. Na svého pána se fixuje velmi rychle. Pobyt venku jí svědčí, protože je zvědavá a dobrodružná. Je velmi inteligentní a nemá problém se naučit povelům, trikům či poslouchat na jméno. Zkusit s ní můžete také trénink agility. Má silné lovecké pudy a pokud se vypraví na lov, s kořistí se ráda přijde pochlubit. Venku se dokáže zabavit skákáním či lezením, kde se bude dát. Přestože se jedná o velké a robustní kočky, jsou agilní a rychlé.

Úplně uzavřený prostor nemá ráda. Společnost lidí si užívá a mňoukáním si ochotně vyžádá pozornost nebo projeví náklonnost. Pokud ji budete mít v interiéru, hračky a kočičí hlavolamy jsou pro její bystrou hlavu jako stvořené. Zvědavost ji donutí zmáčknout kliku nebo se podívat do zásuvky. Někdy lekce poslušnosti může být opravdu nezbytná. Sibiřské kočky dospívají poměrně pomalu i proto jsou do 3.–4. roku života velmi hravé a mazlivé. Sibiřská kočka nerada tráví čas o samotě. Pokud nemá společnost lidi, najde si ve svém okolí kočičí společnost. Případně jí pořiďte další kočičí kamarádku. Velmi dobře vychází také se psy.

Vzhled a srst – bílá, černá i šedá

Mohutností postavy připomíná mainskou mývalí kočku. Toto velké plemeno dosahuje hmotnost od 4 až do 10 kg. Tělo je robustní a osvalené. Kocouři jsou výrazně mohutnější. Délka těla kočky sibiřské je od 40 do 70 cm. Samice jsou menší. V kohoutku může být výška 30 až 35 cm. Zadní končetiny jsou delší než přední a tlapky jsou zaoblené s výraznými pásy hustého osrstění. Hlava je klínovitého tvaru. Směrem od čela k tlamě se velmi mírně zužuje. Uši jsou poměrně blízko k sobě.

Dlouhá srst sibiřské kočky má trojitou vrstvu a je velmi hustá. Na lopatkách a na hrudi je srst kratší. Ocas je hustě osrstěný a hrubý. Srst je u některých jedinců hebká, ale může být i hrubší, nemá vlnitý reliéf. Je vodoodpudivá, proto kočky často podnikají výlety mimo revír i za deště. Barevných standardů je velké množství. Populární je bílá sibiřská kočka, ale také kočka sibiřská upoutá v černé barvě. Jinak však může být krémová, šedá, čokoládová nebo želví odstín. Častou součástí kombinovaných barev je bílá, která je povolena v jakémkoli poměru. Nejčastěji se nachází na břiše, hrudi nebo na bradě. Některé kočky mají srst melírovanou nebo mramorovanou se vzory.

Péče a zdraví

Je to velká kočka s živelnou povahou. Lezení, skákání a objevování svého revíru je přesně životní styl, který má v oblibě. Dům s volným výběhem na dvůr nebo do zahrady je pro sibiřskou kočku ideálním prostředím. Lovení má také v oblibě a úlovkem se vždy ráda pochlubí. Život v bytě zvládne, ale o to více podnětů pro své aktivity bude potřebovat. Hračky, hlavolamy, kočičí stromy i škrábadla jsou nutností. Ideálně, pokud byste jí dopřáli společnici své nebo jiné rasy. Dobře vychází se psy, pokud je i pes socializovaný. Na majitele se silně naváže a proto je věrná a z toulek se vždy vrátí. Skvěle zapadne do rodiny s dětmi.

Sibiřskou kočku můžete učit i různým trikům či povelům. Inteligence je její předností. Dokáže se dokonce naučit na vodítko. Při výcviku však berte v úvahu její nálady. Výcvik ji nebude bavit každý den. Pokud plánujete s kočkou bydlet v bytě, pak je venčení skvělou možností. Kočce sibiřské dopřejte dostatek živočišných bílkovin, a to klidně ve formě syrového masa. Sacharidy smí přijímat v menším množství. Nevadí jí ani suchá, ani mokrá strava a můžete tak kombinovat. Pečujte o její srst. Je sice odolná, ale vyplatí se ji pravidelně 2–3krát týdně kartáčovat, aby se nezamotávala a netvořila chomáče. Koupání je nutné jen tehdy, je-li srst výrazně znečištěná. Srst sibiřské kočky nelíná příliš intenzivně, což oceníte, pokud ji budete chovat v bytě nebo v interiéru domu.

Sibiřská kočka se na základě statistik dožívá průměrně 11 až 18 let. Zdravotní problémy se objevují hlavně u jedinců, u kterých docházelo k příbuzenskému křížení nebo křížení s jinými plemeny. U starších koček této rasy se mohou objevovat onemocnění srdce (hypertrofická kardiomyopatie). U původní sibiřské kočky bez přešlechťování se žádné frekventované dědičné onemocnění nediagnostikují. Je čistotná a srst si čistí sama. Vzhledem k dlouhé srsti množství spolkne. Mějte proto k dispozici maltovou pastu, aby nedošlo k trávicím obtížím.

Nejčastější otázky – FAQ

Sibiřská kočka patří k velkým plemenům. Zaujala vás kočka sibiřská svou povahou nebo vzhledem? Chtěli byste se dozvědět ještě něco víc? Pokud máte nezodpovězené dotazy, napište nám komentář přímo pod článek a ochotně vám odpovíme. Také budeme rádi, pokud máte jako chovatelé zkušenosti se sibiřskou kočkou. Vaše názory, rady a tipy v diskusi mohou být pro čtenáře velkým přínosem.

Galéria obrázkov

Ďalšie články z kategórie Kočičí plemena

Kočka domácí – povaha, vzhled, péče, zdraví

Sphynx – povaha, vzhled, péče, zdraví

Devon Rex – povaha, vzhled, péče, zdraví

Norská lesní kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví

Ruská modrá kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví