Psinka: příznaky, projevy, očkování. Je přenosná na člověka?
Psinka je vysoce infekční multisystémové onemocnění s vysokou mírou úmrtnosti. Napadá několik orgánů a způsobuje závažné zdravotní problémy, které jsou bez včasného nasazení léčby smrtelné ve 100 % případů. Nejvíce ohrožena jsou štěňátka, ale onemocnění neobchází ani dospělé psy, proto je extrémně důležité, abyste nezapomínali na pravidelné očkování vašeho chlupáče.
autor:Viktória Hartmannová
Aktualizované: 08.01.2024
Co je to psinka?
Psinka patří k nejzávažnějším virovým chorobám psů, které způsobuje Canine distemper virus (CDV) příbuzný viru spalniček (morbilli) u lidí. Díky očkování její výskyt v současnosti klesá. V populaci toulavých psů jde stále o poměrně rozšířené onemocnění.
Psinka je vysoce infekční choroba s 80% mírou úmrtnosti. Nejvnímavější jsou štěňata ve věku od 3 do 12 měsíců, onemocnět však mohou i dospělé psy. Jedná se o tzv. multisystémové onemocnění, což znamená, že virus postihuje několik orgánů dýchacího, gastrointestinálního a centrálního nervového systému. Psinka se přenáší kapénkovou infekcí, zvířata se tedy nakazí při přímém kontaktu s pozitivním jedincem. Virus se dokáže na krátké vzdálenosti šířit i vzduchem.
Klinické příznaky psinky
To, jak se projevuje psinka, se liší v závislosti na konkrétním kmenu viru, věku psa, jeho imunitě a celkovém zdravotním stavu. K hlavním klinickým příznakům patří průjem, zvracení, nechutenství, kašel, zánět spojivek a hustý žlutý výtok z nosu i očí. Infekci si proto můžete velmi snadno zaměnit s jinými zdravotními problémy, neboť vyjmenované projevy se objevují při mnoha jiných chorobách včetně parvovirózy, ale i nevinné infekce horních cest dýchacích. Hlavním rozdílem je, že u psinky se tyto příznaky vyskytují souběžně, což není příznačné pro žádné jiné onemocnění.
Další příznaky se odvíjejí od způsobu šíření viru, který se může množit v trávicím, močovém, dýchacím nebo pohlavním aparátu. Nejhorší „verzí“ je takzvaná nervová psinka, která postihuje centrální nervový systém. Při této formě onemocnění se objevuje široká škála příznaků od třesu přes částečné ochrnutí, ztuhlost krku či svalové záškuby až po ataxii (poruchy koordinace). Úmrtnost při nervové psince představuje 90 %.
Pokud virus psinky napadne trávicí, močově-pohlavní nebo dýchací ústrojí, k příznakům se přidá typické zdrsnění a zhrubnutí kůže na povrchu tlapek. Prognózy k vyléčení jsou v tomto případě mnohem lepší, což však platí jen při včasné diagnostice a nasazení léčby.
Projevy psinky den po dni a následky nemoci
První projevy psinky se objevují přibližně na 3. až 6. den po infikování virem. Po vdechnutí se množí ve sliznicích dýchacího aparátu. Následně se začíná šířit do lymfatických tkání, což se projeví 1. zvýšením tělesné teploty. Tyto příznaky většina majitelů přehlédne, jelikož teplota se poměrně rychle vrátí do normálu. Po několika dnech se opětovně dostaví horečka doprovázená zmiňovaným hustým výtokem z nosu a očí, zánětem spojivek a nechutenstvím. Další projevy psinky a celkový průběh nemoci závisí na způsobu šíření viru, tedy na tom, zda napadne trávicí, močovou, pohlavní, dýchací nebo centrální nervovou soustavu.
Infekce velmi často zanechává trvalé následky, což platí zejména o nervové psince. Psi mohou trpět celou řadou neurologických problémů, poruchami koordinace a chůze. Tyto stavy zpravidla nelze vyléčit, se správnou podpůrnou terapií však mohou postižení jedinci žít plnohodnotný život. Překonají-li psinku štěňátka v období růstu zubů, „získají“ tzv. psinkový chrup. Jedná se o trvalé zežloutnutí zubů v důsledku jejich nedostatečné kalcifikace pod vlivem onemocnění.
Léčba psinky
Specifická léčba psinky neexistuje. Podobně jako u jiných virových onemocnění je symptomatická, tedy založená na mírnění zdravotních problémů, které způsobuje virus. Základem léčby je včasná diagnostika. Pozitivní psi vyžadují 24hodinovou péči, intravenózní doplňování tekutin, glukózy, živin a elektrolytů a léky na potlačení zvracení, průjmu nebo kašle. Pokud u psa propukne nervová psinka, léčba často vyžaduje použití léků proti záchvatům, jako je diazepam nebo fenobarbital. Při napadení trávicího, močově-pohlavního a dýchacího aparátu se téměř vždy přidruží sekundární bakteriální infekce. Proto je nezbytné nasadit antibiotickou léčbu k jejímu potlačení.
Očkování proti psince – jediná účinná prevence
Jediný způsob, jak vašeho psa účinně ochráníte proti psince, je očkování. Nejdůležitější je kompletní vakcinace štěňat. Ty musí být přeočkovány 3krát. První očkování se většinou realizuje v 8. týdnu, výjimečně již v 6. Další vakcinace je následně třeba zopakovat ve 12. a 16. týdnu. Dospělí psi se přeočkovávají jednou za 1 nebo 3 roky, v závislosti na typu použité vakcíny.
Nejčastější otázky – FAQ
Na závěr jsme si pro vás tradičně připravili odpovědi na několik často kladených otázek souvisejících s psinkou. V našem článku jsme vám prozradili vše, co potřebujete o této nemoci vědět. Otázky a odpovědi se proto týkají zejména toho, zda a jak je psinka nebezpečná pro jiné živočišné druhy.
