Dysplazie kyčle u psa – léčba, příznaky a prevence. Pomůže operace kyčle nebo léky na bolest?
Nemoci kloubů a onemocnění pohybového aparátu u psů patří k velmi frekventovaným. Speciálně dysplazie kyčle je dědičným degenerativním onemocněním, které se vyskytuje u různých plemen a veterináři se s ním setkávají poměrně často. Primárně postihuje psy středně velkých, velkých a obřích plemen. Přestože je toto onemocnění kloubů podmíněno genetickými predispozicemi, pes se s tímto onemocněním nerodí a jeho rozvoj se může začít projevovat během období růstu nebo ve stáří. U psa s predispozicí se může negativní progrese nemoci kloubů dostavit i pro nesprávnou péči.
autor:Denis Ruščák
Aktualizované: 22.12.2023
Problémy se vstáváním nebo kulhání psa nemusí být znakem lenosti a viditelné bolesti zadních nohou u psa rozhodně není třeba ignorovat. Dysplazie kyčelního kloubu je riziková hlavně v případě, pokud se již v samotném chovu vyskytla. Dědičná predispozice je tehdy téměř zaručena a závisí na několika faktorech, genetice, zátěži během vývoje štěňátka, kvality stravy a celkové péči majitele, kdy se onemocnění projeví. Jak dysplazii diagnostikovat a léčit? Je možná prevence? Co je dobré pro psa na klouby? Vyplatí se operace kyčle?
Co je dysplazie kyčle?
Je to degenerativní, dědičné onemocnění kyčle psa, které je charakteristicky podmíněno anomálií ve vývoji kyčlí jedince. Psi se s tímto onemocněním nerodí, ale mají na jeho výskyt vysokou predispozici. Pro takové onemocnění je typická laxicita, což značí zvýšenou volnost v soustavě kloubů. V tomto případě jde o vůli hlavy stehenní kosti vůči kloubní jamce – pouzdru kyčle. Tato degenerace způsobuje nezdravý pohyb kloubů, což postupně vede k nevratným změnám a omezením v pohybu psa. Riziková je také úplná luxace kyčle, která vede k pravidelným vykloubením, což psovi způsobuje výrazný diskomfort během života.
Další chov zvířat (rozmnožování) s výskytem dysplazie kyčelního kloubu (DKK) by měl být eliminován. Dysplazie kyčlí se může vyskytovat u psů všech plemen, ale ve zvýšené míře postihuje hlavně obří, středně velká a velká psí plemena. Z veterinární praxe jde hlavně o psí plemena, jako německý ovčák, bernský salašnický pes, zlatý retrívr, labrador, rotvajler, boxer, německá doga, stafordšírský teriér, hovawart či mastif.
Příčina vzniku je primárně geneticky podmíněna. Onemocnění může mít různá stadia, na což má vliv množství faktorů – od genetiky, stravy, zátěže psa v mladém věku až po prostředí, ve kterém se pes pohybuje. Diagnostika může určit pět stupňů DKK (bez anomálie – 0, hraniční – 1, lehký – 2, střední – 3, těžký – 4). V souvislosti s tímto typem onemocnění se může vyskytovat i dysplazie loketních kloubů nebo dysplazie v ramenní části.
Příznaky dysplazie kyčelního kloubu u psa
Projevy DKK lze pozorovat primárně na chování psa a jeho pohybu. Ve velké míře se symptomy liší na základě stupně laxicity kloubu či míry zánětu, ale neznamená to, že ve vyšším stadiu onemocnění musí být klinické příznaky intenzivnější. Pokud je dysplazie u jedince přítomna, první příznaky se mohou projevit již od 2 až 4 měsíců věku. Vést může ke vzniku dalších onemocnění (artróza kyčle, zánět kyčle – burzitida aj.) Symptomy DKK se však mohou projevit iu starších psů, spojené mohou být například s osteoartritidou. Mezi klinické příznaky DKK patří:
- různé stupně kulhání psa,
- problematické vstávání,
- neochota k pohybu,
- kolísavá chůze a úzký postoj (zadní nohy k sobě),
- slabost zadních končetin,
- omezený rozsah pohyb,
- vyhýbání se překážkám a skákání,
- bolest kloubů.
Diagnostika dysplazie – vyšetření psa
K diagnostice onemocnění se používá rentgenové vyšetření za pomoci RTG přístroje. Pro komplexní posouzení stavu beder je třeba vyšetření provést v úplné anestezii. Anestezie je nutná z důvodu uvolnění svalů a dosažení nejlepší polohy pro RTG vyšetření beder. Diagnostiku lze provést již od 12 týdnů věku štěňátka. V závislosti na predispozici a konkrétním plemeni se vyšetření může opakovat po dosažení 3, 12 nebo 24 měsíců. Pro budoucnost chovu je tak možné vyloučit případné degenerativní nálezy dysplazie.
Míra stupně dysplazie se uvádí na stupnici od 0 po 4 nebo od A po E, přičemž vyšší číslo nebo písmeno je znakem závažnějšího stavu onemocnění. Ideální stav znamená, pokud hlavice stehenní kosti zapadá do jamky – pouzdra kyčle. Pokud snímek ukáže laxicitu či luxaci kloubu, znamená to, že se dysplazie potvrdila. Časná diagnostika umožňuje zvážit další postupy.
Dysplazie kyčle u psa a léčba
Při léčbě tohoto onemocnění je důležité brát v úvahu, že celková úspěšná terapie – vyléčení nejsou reálná. Primárně se po diagnostikování DKK veterinář soustředí na eliminaci příznaků a jejich tlumení. Terapii veterinář vždy stanoví na základě úrovně onemocnění – dysplazie kyčlí. Nejčastější volbou je konzervativní léčba (léky), která se soustřeďuje na tlumení příznaků a snižování zatěžování kloubů. Chirurgická terapie je možná v určitém věkovém omezení nebo v případě kritického stavu. Formu terapie vždy stanovuje veterinář.
Konzervativní léčba – vitamíny a léky na bolest pro psy
Cílem je zmírnit vliv symptomů, které pejskovi komplikují život. Potřebné je především aplikovat kroky, které budou vést ke snížení zátěže na klouby. Někdy je vyžadována redukce hmotnosti. Pro šetření kloubů se doporučuje vyvarovat se nadměrné zátěži, skákání, nekontrolovanému prudkému pohybu či pohybu do schodů. Pes by se měl pohybovat ideálně po měkkém podkladu.
Jako léčiva se používají především antiflogistika, analgetika, léky pro psy na klouby – chondroprotektiva (komplexní kloubní výživa) či vitamíny na klouby pro psa. V některých případech se používají také protizánětlivé léky nebo kortikosteroidy. Samotný proces medikamentózní léčby vždy nastavuje veterinář.
Fyzioterapie a rehabilitace psa
Jedním z možných způsobů konzervativní léčby je fyzioterapie a rehabilitace, které mohou u psa způsobit zlepšení mobility a fyziologického rozsahu pohybu. Podobně jako u člověka. Nápomocná může být masáž svalstva, protože pro dysplazii je typické ztuhlé svalstvo zadních končetin, zad a hrudníkových končetin. Cvičení, strečink a rehabilitace psů se zhoršeným pohybem je důležitá i proto, aby se zabránilo rozvoji artrózy a zkracování šlach či svalů.
Výrazného zlepšení lze u psa s DKK dosáhnout i plaváním ve vodě. Jedná se o tzv. hydroterapii, jejíž účinky pomáhají ulevit kloubům. Tělo je ve vodě nadlehčováno a pohybem se přitom aktivizují svaly.
Pokud má zvíře bolesti kloubů, zmírnit je lze elektroterapií, která za pomoci elektrických impulzů uvolňuje svalstvo a odbourává bolest. Termoterapie za pomoci chladu nebo teplého infračerveného světla pomáhá rovněž k lepší regeneraci svalových buněk.
Chirurgická léčba – operace kyčle
Chirurgická terapie nabízí několik možností. Rozlišovat je třeba mezi mladými psy ve vývoji a dospělými jedinci, jejichž vývoj je již ukončen i s případnými anomáliemi a změnami v kloubní struktuře. Je důležité si uvědomit, že každá chirurgická operace kyčle je poměrně nákladná a odborně náročná. U psů, u kterých byla diagnostikována dysplazie kyčelního kloubu do 7. až 10. měsíce života, je možné provést chirurgický zákrok. tripelvickou osteotomii (TPO), při které dochází k rozšíření části pánevní kosti a tím pádem se zlepšuje mobilita kyčle.
Bez věkového omezení je možná tzv. resekce hlavice stehenní kosti – vytvarování hlavice stehenní kosti tak, aby vznikl funkční kloubní spoj. Tímto způsobem se eliminuje bolest kyčle, což pejskovi dokáže výrazným způsobem zlepšit kvalitu života. Nedoporučuje se však u obézních a těžkých psů. U dospělých psů je na místě také úvaha o výměně kyčle za endoprotézu. Původní nefunkční kyčelní kloub je při operaci nahrazen kovovou, titanovou nebo plastovou endoprotézou. Po operaci je vždy potřebná řádná rekonvalescence a rehabilitace. Úspěšným zákrokem lze většinu symptomů DKK odstranit, ne však zcela vyléčit. Management pohybu je stále omezený a zátěž je třeba kontrolovat.
Prevence onemocnění kloubů – DKK
Nejúčinnější prevencí je myslet na zodpovědný výběr kvalitního chovu. V případě, že jako chovatel máte v chovu výskyt DKK, takového jedince nerozmnožujte. Vrozené onemocnění se bude přenášet z generace na generaci. Důležité tedy je, aby se u jedinců – rodičů nediagnostikovala dysplazie kyčle. Přestože jde o degenerativní vrozené onemocnění, ne u každého psa se musí projevit v dřívějším věku. Rozvoj onemocnění ovlivňuje i péče o psa během jeho života. U některých psů s predispozicí se objeví až ve stáří.
Vzhledem k tomu, že postihuje hlavně středně velká, velká a obří plemena, je třeba jim ve fázi vývoje a růstu zajistit kvalitní výživu. Vyvarujte se překrmování a krmiv s vysokým energetickým obsahem, nadměrným obsahem obilovin či vápníku. Během růstu a dospívání je vhodné podávat štěňatům podávat minerály a vitamíny na klouby, kloubní výživu pro psy – chondroprotektiva pro mladé a dospívající psy. Vyvarujte se nadměrné zátěži, běhání psů po tvrdých površích, skákání či chození po schodech. V případě, že máte podezření na možný výskyt dysplazie, je lepší preventivně, abyste se psem absolvovali diagnostické RTG vyšetření. V dřívější fázi DKK lze nastavit účinnější terapii.
Nejčastější otázky – FAQ
Je pro vás dysplazie kyčle u psa tématem? Trpí jí váš domácí mazlíček? V případě otázek ohledně tohoto onemocnění kyčle nás neváhejte kontaktovat. Ve spolupráci s odborníky vám ochotně poradíme. Máte-li zkušenost s tímto onemocněním a máte vlastní rady a doporučení, které mohou při léčbě onemocnění pomoci, budeme rádi, pokud se zapojíte do diskuse pod článkem. Můžete tak pomoci ostatním majitelům psů.
